ISBN: 978-80-244-6042-0 | ISBN online: 978-80-244-6043-7 | DOI: 10.5507/ff.21.24460420

Dramatik Max Zweig – prorok nového humanismu

Ivana Cahová


Publikace se zabývá životem a dílem Maxe Zweiga, původem moravského, německy píšícího židovského dramatika z Izraele. Cílem této práce je zviditelnit a zpřístupnit (především české odborné veřejnosti a českému čtenáři) Zweigovy rané literární a dramatické texty, doposud absentující v literární historii. Interdisciplinární práce, oscilující mezi literárně-analytickou a kulturně-historickou studií, analyzuje umělecké texty v jednotlivých socio-politických a kulturních diskurzech, ve kterých se pohybovaly, tedy na Moravě v přelomovém období mezi rakousko-uherskou monarchií a první československou republikou, ve Vídni a v Berlíně v meziválečném období a v prvních letech šoa, v Tel Avivu v posledních letech pod britskou mandátní správou, v období pionýrského budování „židovské domoviny“ a v následujících napjatých letech po založení samostatného Státu Izrael. Skrze tyto diskurzy a na půdorysu jimi utvářené Zweigovy biografie se tato práce snaží jednak analyzovat, v jakém prostředí a jakým způsobem se utvářela židovská středoevropská identita ve 20. století, a zároveň poukázat na specifika německy psané literatury z Izraele jako literatury „meziprostoru“, kterou nelze zkoumat optikou historie pouze jedné kulturní a estetické tradice.

1. vydání, Publikováno: 2021, online: 2021, vydavatel: Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc



Reference

  1. ZWEIG, Max (1925). Ragen. Berlin: Oesterheld & Co. Verlag.
  2. ZWEIG, Max (1938). Die Marranen. Prag: A. Haase.
  3. ZWEIG, Max (1950). Saul. Do hebrejštiny přeložil HOROWITZ, Jakob. [5709] Jerušalajim. ZWEIG, Max [Robert Hall] (1957). Der Generalsekretär. Wuppertal: Bundeszentrale für Heimatdienst Wuppertal.
  4. ZWEIG, Max (1961). Dramen I: Die Erweckung der Pia Cameron, Franziskus, Saul, Tolstois Gefangeschaft und Flucht, Ghetto Warschau. Stuttgart: Hans-Deutsch-Verlag Wien-Bern-Stuttgart.
  5. ZWEIG, Max (1963). Dramen II: Die Marranen, Die Deutsche Bartholomäus nacht, Auff uhr des Herzens, Der Abgrund, Morituri. Stuttgart: Hans-Deutsch-Verlag Wien-Bern-Stuttgart.
  6. ZWEIG, Max (1972). Davidia. München. Strojopis.
  7. ZWEIG, Max (1972a). Chajim šeacharu lavo. Do hebrejštiny přeložil BENYOËTZ, Elazar. Jedioth Acharonot. Tel Aviv, 28. 7. 1972.
  8. ZWEIG, Max (1976). Frühe Dramen: Ragen, Elimelech und die Jünger, St. Helena, Rasputin, 1933. BENYOËTZ, Elazar, ed. Heidelberg. Strojopis.
  9. ZWEIG, Max (1976a). Die Entscheidung Lorenzo Morenos und andere Dramen: Lilith, Die Verdammten, Das Wunder des Hilarius, Die Entscheidung Lorenzo Morenos. Heidelberg. Strojopis.
  10. ZWEIG, Max (1979). Der Generalsekretär und andere Dramen: Médea v Praze, Generální tajemník. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv. Strojopis.
  11. ZWEIG, Max (1984). Die Liebe in uns vergrößern: Tolstois Gefangenschaft und Flucht, Pia Cameron, Franziskus. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner.
  12. ZWEIG, Max (1987). Lebenserinnerungen. Gerlingen: Bleicher-Verlag.
  13. ZWEIG, Max (1989). Die deutsche Bartholomäusnacht. München: Scaneg-Verlag. 416
  14. ZWEIG, Max (1991). Religion und Konfession. Bruchstücke eines Bekenntnisses. In: LAURITSCH, Andrea, M. a WALLAS, Armin, A. eds. Mnemosyne. Zeit-Schrift für Geisteswissenschaft en. Klagenfurt, Heft Nr. 2, September 1991.
  15. ZWEIG, Max (1991a). Ein gelebtes Jahrhundert - Max Zweig 1892-1992. [online]. GIORDANO, Ralph, ed. [cit. 2015-12-22]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7cou2b69E0A.
  16. ZWEIG, Max (1995). Das Shylock-Problem. In: REICHMANN, Eva, ed. 1995 Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 223-244. ISBN 3-861110-059-2.
  17. ZWEIG, Max (1997). Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 1: Der Abgrund Medea in Prag,Die Entscheidung Lorenzo Morenos, Israel! Was tun? Paderborn: Igel Verlag. ISBN 3-89621-048-3.
  18. ZWEIG, Max (1999). Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 2: Der Moloch, Die Deutsche Bartholomäusnacht, Ghetto Warschau, Die Verdammten, Auff uhr des Herzens. Oldenburg: Igel Verlag. ISBN 3-89621-092-0.
  19. ZWEIG, Max (1999a). Dramen. WALLAS, Armin, A., ed. Bd. 3: Elimelech und die Jünger,Die Marranen, Davidia, Saul. Oldenburg: Igel Verlag. ISBN 3-89621-093-9.
  20. ZWEIG, Max (2000). Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd 4: Morituri, Lilith, Franziskus, Pia Cameron, Das Wunder des Hilarius. Oldenburg: Igel Verlag. ISBN 3-89621-119-6.
  21. ZWEIG, Max (2000a). Dramen. WALLAS, Armin, A., ed. Bd. 5: Ragen, St. Helena, Rasputin, Tolstois Gefangenschaft und Flucht, Der Generalsekretär. Oldenburg: Igel Verlag. ISBN 3-89621-120-X.
  22. ZWEIG, Max (2002). Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 6: Autobiographie, Baracke 23, Novellen, Gedichte, Briefe, Das Shylock-Problem. Oldenburg: Igel Verlag. ISBN 3-89621-155-2.
  23. ZWEIG, Max (2004). Vzpomínky. Přeložil FÜRST Tomáš. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0910-0.
  24. ZWEIG, Max (2015). Problém Shylock. In: CAHOVÁ, Ivana 2015. Náboženské eseje Maxe Zweiga. Problém Shylock a Náboženství a konfese. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s. 25-42. ISBN 978-80-7412-210-1.
  25. ZWEIG, Max (2015a). Náboženství a konfese. In: CAHOVÁ, Ivana 2015. Náboženské eseje Maxe Zweiga. Problém Shylock a Náboženství a konfese. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s. 62-109. ISBN 978-80-7412-210-1.
  26. 1993. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 3. přeprac. vyd. Praha: Česká biblická společnost. ISBN 80-900881-8-X.
  27. AMIR, Dov, ed. (1980). Leben und Werk der deutschsprachigen Schrift steller in Israel. Eine Bio-Bibliographie. München: K G. Saur Verlag.
  28. AUBRECHT, Radek (2013). Kalendárium. Fritz Zweig. Roš Chodeš. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku, září 2013, ročník 75, s. 23. Přejít k původnímu zdroji...
  29. AUFRICHT, Ernst Josef (1998). Und der Haifisch, der hat Zähne: Aufzeichnungen eines Theaterdirektors. Berlin: Alexander Verlag.
  30. BAKACSY, Judith (2003). Paul Engelmann (1891-1965). Ein biographischer Versuch. [online]. Brenner Archiv [cit 2018-11-11]. Dostupné z https://www.uibk.ac.at/brennerarchiv/bibliothek/pdf/bakacsy-engelmann-fertig.pdf.
  31. BALATKOVÁ, Jitka; BUREŠOVÁ, Alena a Eva VIČAROVÁ (2009). Další hudební aktivity. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 105-110. ISBN 978-80-244-2370-8.
  32. BARÁNEK, Daniel (2020). "Pluralisation of the Jewish Society in Olomouc 1890-1914". In: CRHOVÁ, Marie (Ed). Reframing Jewish Life: Moravian Jewry in the Modern Period. Olomouc: Univerzita Palackého 2020, s. 82-93. ISBN 978-80-244-5850-2.
  33. BARŠA, Pavel (1999). Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 978-80-85959-47-5.
  34. BARŠA, Pavel (2011). Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0368-7.
  35. BARTÁKOVÁ, Daniela (2010). Hašomer Hacair a Tchelet Lavan v Československu (1918-1938) - komparativní studie sionistických mládežnických organizací. [Diplomová práce]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  36. BAUER, Zdeněk (2009). Vojáku Vladimíre… Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby z důvodu svědomí. Praha: Nakladatelství Zdeněk Bauer.
  37. BAUSCHINGER, Sigrid (1986). Das sterbende Gedicht. Deutsche Lyrik in Israel. In: SCHÖNE, Albrecht, ed. (1986). Akten des VII. Internationalen Germanis ten-Kongress Göttingen 1985. Kontroversen, alte und neue. Auseinandersetzungen um jiddische Sprache und Literatur / Jüdische Komponenten in der deutschen Literatur - die Assimiliationskontroverse. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, s. 237-243. Přejít k původnímu zdroji...
  38. BEER, Maud (2005). Co oheň nespálil. Prostějov: Muzeum Prostějovska.
  39. BEN-CHORIN, Schalom (1979). Sprache als Heimat. In: BEN-CHORIN, Schalom, ed. (1982). Germania Hebraica: Beiträge zum Verhältnis von Deutschen und Juden. Gerlingen: Bleicher, s. 33-49.
  40. BEN-CHORIN, Schalom (1981). Fremdheit und Verfremdung. In: ZADEK, Walter, ed. Sie flohen vor dem Hakenkreuz. Selbstzeugnisse der Emigranten. Ein Lesebuch für Deutsche. Reinbek bei Hamburg, s. 140-144. ISBN 3499148366.
  41. BEN-CHORIN, Schalom (1992). Max Zweig gestorben. Israel Nachrichten. Tel Aviv, 10. 1. 1992, cit. In: BUCHERER, Wilhelmine (1992). Erinnerung an Max Zweig. Zum 100. Geburtstag am 22. Juni 1992. Fotokopie, s. 54.
  42. BENYOËTZ, Elazar (1979). Max Zweig - Eine Bibliographie. In: ZWEIG, Max (1979). Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 277-311.
  43. BENYOËTZ, Elazar (1988). Eines Handwerks Meister. Impressum, roč. 1988, s. 4/5, cit. In: BUCHERER, Wilhelmine (1992). Erinnerung an Max Zweig. Zum 100. Geburtstag am 22. Juni 1992. Fotokopie, s. 35.
  44. BENYOËTZ, Elazar (1995). Ein Bild, wie es im Buche steht. Max Zweig über Paul Engelmann. In: REICHMANN, Eva, ed. Max Zweig. Kritische Betrachtungen. Röhrig Universitätsverlag, s. 331-344. ISBN 9783861100591.
  45. BLÁHA, Josef (2001). K funkci Michalského kopce v Olomouci. Několik úvodních poznámek. In: BLÁHA, Josef, ed. Historická Olomouc XII, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, s. 33-64.
  46. BOECKMANN, Barbara (1975). Ghetto Warschau. Dichterlesung Max Zweig. Hannoversche allgemeine Zeitung. Hannover 24. 10. 1975.
  47. BOESCHE-ZACHAROW (2005). Nicht das letzte Wort. Eine Dokumentation; 30 Jahre - 1975 bis 2005; Verband deutschsprachiger Schrift steller in Israel Agudat Hassofrim be Ssafah ha Germanit be Israel. Berlin: Boesche. ISBN 978-3923809837.
  48. BRAUN, Kazimierz (1993). Druhá divadelní reforma. Přeložil VONDRÁČEK, Jiří. Praha: Divadelní ústav. ISBN 80-7008-037-X.
  49. BREGENZER FESTSPIELE (2019). Geschichte. [online], [cit. 2018-10-12]. Dostupné z https://bregenzerfestspiele.com/de/unternehmen/geschichte.
  50. BROCKMEIER, Jens a Donald CARBAUGH (2001). Introduction. In: Narrative and Identity. Studies in Autobiography, Self and Culture. Philadelphia, PA, USA: John Benjamins Publishing Company, s. 1-24. Přejít k původnímu zdroji...
  51. BROD, Max (1979). Max Zweig. Der Dichter ohne Kompromiss, In: ZWEIG, Max. Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 231-234.
  52. BROD, Max (1962). Sehr tragisch, sehr human. Die Zeit. Hamburg 23. 3. 1962.
  53. BROD, Max (1969). Streitbares Leben. Prag: F. A. Herbig.
  54. BUBER, Martin (1984). Der Glaube der Propheten. Heidelberg: Verlag Lambert-Schneider. 2. doplněné vydání. ISBN 9783795301248.
  55. BUCHERER, Christof (2006). Wilhelmine Bucherer. Lebenslauf. [online]. Buchererpianos. [cit. 2018-4-12]. Dostupné z http://www.buchererpianos.ch/Lebenslauf%20Wilhelmine%20Bucherer.pdf.
  56. BUCHERER, Christof (2008). Max Zweig und Wilhelmine Bucherer Jerusalem [online]. Youtube. [cit. 2018-9-12]. Dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=8fXTBrZnurU.
  57. BUCHERER, Wilhelmine (1992). Erinnerung an Max Zweig. Zum 100. Geburtstag am 22. Juni 1992. Fotokopie.
  58. CAHOVÁ, Ivana (2020). ", Intelligence is there - for feeding swine'. Engelmann's Circle and the Cultural Milieu of Olomouc Jews in the First Decades of the 20th Century". In: CRHOVÁ, Marie ed. (2020). Reframing Jewish Life: Moravian Jewry in the Modern Period. Olomouc: VUP, s. 95-112. ISBN 978-80-244-5850-2.
  59. CARMEL, Nurit ed. (2012). Milon Ben Jehuda Strasse: Yekit meduberet BeErez Israel (Sabradeutsch - Das Lexikon der Jeckes). Tel Aviv.
  60. CORVACE, Andrea (1995). Eine emanzipierte Medea. Ein textimmanenter Vergleich zwischen Zweigs Medea in Prag und den Bearneitungen des Me dea-Stoffes durch Grillparzer und Euripides. In: REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 373-382.
  61. ČAPKOVÁ, Kateřina (2002). Specific Features of Zionism in the Czech Lands in the Interwar Period. Judaica Bohemiae 38 (1): s. 106-159.
  62. ČAPKOVÁ, Kateřina (2003). Charakter židovského nacionalismu v českých zemích a jeho recepce v prvorepublikovém Československu. In: SOUKUPOVÁ, Blanka a Marie ZAHRADNÍKOVÁ, eds. Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, s. 65-76.
  63. ČAPKOVÁ, Kateřina (2005). Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918-1938. Praha: Paseka. ISBN 80-7185-695-9.
  64. ČAPKOVÁ, Kateřina (2011). Anti-Jewish Discourses in the Czech National Movement. Havlíček, Neruda and Kapper. In: Judaica Bohemiae, č. 2, Praha: Židovské muzeum v Praze, s. 77-93.
  65. ČEJKA, Marek (2005). Izrael a Palestina. Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno: Centrum strategických studií. ISBN 8090333397. Deutsche Stimmen aus Mähren (1925). Proßnitz, 6. 6. 1925, Jhr. 40, Nr. 23.
  66. DATABÁZE TRANSPORTOVANÝCH OSOB ŽO OLOMOUC 1942. Nepublikovaná databáze transportovaných osob židovského původu dle norimberských zákonů, Židovská obec Olomouc.
  67. DINER, Dan (2002). Weder Heimat noch Exil. Walter Grab zum Gedenken. In: ZUCKERMANN, Moshe, ed. Ethnizität, Moderne und Enttraditionalisierung. Tel Aviver Jahrbuch für deutsche Geschichte 2002. Institut für deutsche Geschichte. Universität Tel Aviv. ISBN 978-3892445203.
  68. DOKOUPILOVÁ, Marie (2007). Pátrání po "zmizelých sousedech" v Prostějově. In: PÁLKA, Petr, ed. Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 15. listopadu 2006. Kroměříž, s. 221-255. ISBN 978-80-85945-50-8.
  69. DOKOUPILOVÁ, Marie (1995). Literatura a prameny k dějinám židovské obce v Prostějově. In: FIC, Igor, ed. Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska v říjnu 1994. Kroměříž, s. 80-85. ISBN 80-85945-01-0.
  70. DOKOUPILOVÁ, Marie (2009). Zánik druhého židovského hřbitova v Prostějově. In: PÁLKA, Petr, ed. Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 5. listopadu 2008. Kroměříž, s. 228-239. ISBN 978-80-85945-55-3.
  71. DOKOUPILOVÁ, Marie (2010). Židovské domy v Prostějově v letech 1780-1830. I. část. In: Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 11. listopadu 2009. Kroměříž, s. 34-57. ISBN 978808594560.
  72. DREXLEROVÁ, Alžběta (2009). Jakob a Ezau na cestě ke smíření? Dějiny židovsko-křesťanských vztahů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. Edice: Judaica Olomucensia, sv. 2. ISBN 978-80-244-2335-7.
  73. EBNER, Jeannie a Rudolf HENZ, eds. (1976). Literatur aus Israel in deustcher Sprache. Literatur und Kritik. Österreichische Monatsschrift, Nr. 105. Salzburg: Otto Müller Verlag.
  74. ENGELMANN, Paul (1914) (). Ein Friendensvorschlag. Strojový přepis rukopisu. Pozůstalost Paula Engelmanna. Jewish National and University Library. Arc. Ms. Var. 335. Sv. 77 A.
  75. ENGELMANN, Paul (1924) (). Buch der Erinnerung. Strojový přepis rukopisu. Nepublikováno. Pozůstalost Paula Engelmanna. Brenner-Archiv, Universität Innsbruck. Teilnachlass, Nr. 178, Dpt. 39, Kassete 1.
  76. ENGELMANN, Paul (1946). Adolf Loos. Tel Aviv.
  77. ENGELMANN, Paul (1963). Who was Ludwig Wittgenstein. Prozdor. Do angličtiny přeložil BENYOËTZ Elazar. č. 6/7, March 1963.
  78. ENGELMANN, Paul (1967). Letters from Ludwig Wittgenstein. With a Memoir. McGUINESS, Brian, ed. Oxford: Basil Blackwell. ISBN 978-06-3110-540-4.
  79. ENGELMANN, Paul (1970). Ludwig Wittgenstein. Briefe und Begegnungen. McGUINESS, Brian, ed. Wien, München: Oldenbourg.
  80. ENGELMANN, Paul (1970a). Begegnungen. In: ENGELMANN, Paul. Ludwig Wittgenstein. Briefe und Begegnungen. McGUINESS, Brian, ed. Wien, München: Oldenbourg, s. 41-111.
  81. ENGELMANN, Paul (1976). Dem Andenken an Karl Kraus. BENYOËTZ, Elazar, ed. Wien: O. Kerry.
  82. ENGELMANN, Paul (2002). Vom Wort zur Tat. BAKACSY, Judith, ed. Nepublikováno.
  83. ENGELMANN, Paul (2006). Wittgenstein - Engelmann. Briefe, Begegnungen, Erinnerungen. SOMAVILLA, Ilse, ed., unter Mitarbeit von Brian McGuinness. Innsbruck, Wien: Haymon. ISBN: 978-38-5218-503-3.
  84. EREL, Schlomo (1983). Neue Wurzeln. 50 Jahre Immigration deutschsprachiger Juden in Israel. Gerlingen: Bleicher. ISBN 3-8835-060-1X.
  85. EREL, Shlomo (1989). Zionist von Goethes Gnaden. In: FAERBER, Marcell Meir, ed. Auf dem Weg: eine Anthologie deutschsprachiger Literatur in Israel. Gerlingen: Bleicher, s. 52-69. ISBN 388350-442-4.
  86. ERNST, Paul (1935). Tragödie und Erlösungsdrama. In: ERNST, Paul. Ein Credo. München, s. 30-35.
  87. ESCHGFÄLLER, Sabine (2010). Wir finden einen Pfad. Anmerkungen zu Geschichte der Anthroposofie in Olmütz. In: HÖHNE, Stefan und Koll., eds. Brücken. Germanistisches Jahrbuch Tschechien-Slowakei 2010. Neue Folge 18/1-2. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 225-238. ISBN 978-80-7422-079-1.
  88. FAERBER, Marcell Meir, ed. (1979). Stimmen aus Israel. Eine Anthologie deutschsprachiger Literatur in Israel. Gerlingen: Bleicher Verlag. ISBN 3-88350-376-2.
  89. FAERBER, Marcell Meir, ed. (1989). Auf dem Weg: eine Anthologie deutschsprachiger Literatur in Israel. Gerlingen: Bleicher, ISBN 3-88350-442-4.
  90. FAERBER, Marcell Meir (1992). Max Zweig gestorben. Die Stimme. Tel Aviv, Februar, 1992, cit. In: BUCHERER, Wilhelmine (1992). Erinnerung an Max Zweig. Zum 100. Geburtstag am 22. Juni 1992. Fotokopie, s. 62.
  91. FAERBER, Marcell Meir (1992a). Sein letztes Buch. Die Stimme. Tel Aviv, März, 1992, cit. In: BUCHERER, Wilhelmine (1992). Erinnerung an Max Zweig. Zum 100. Geburtstag am 22. Juni 1992. Fotokopie, s. 63.
  92. FIALA, Jiří (2009). Zakladatelské léta. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 2. svazek, Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 14-39. ISBN 978-80-244-2369-2.
  93. FIALOVÁ-FÜRST, Ingeborg (2013). Dějiny německé židovské literatury do roku 1914. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3470-4.
  94. FIALOVÁ-FÜRST, Ingeborg 2017. Židovský otec - trestající bůh, nezdárný syn. Konflikt otců a synů v německé literatuře. In: Svět literatury - Časopis pro novodobé literatury, č. 55, roč. XXVII, s. 132-143.
  95. FIEDLER, Jiří (1992). Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer. ISBN 80-900895-1-8.
  96. FISCHER, Josef Ludvík (1967). Dvě kapitoly z kulturních dějin Olomouce let dvacátých. In: Pocta Slovanskému gymnasiu v Olomouci. Olomouc, s. 97-107.
  97. FISCHER, Hans Conrad (1972). Für Max Zweig. In: Davidia. Schauspiel in drei Akten. München, s. 7-9.
  98. FISCHER, Otokar (1929). "Na rozhraní". In Duše a slovo. Praha: Melantrich, s. 213-216.
  99. FISCHER, Otokar (1938). "Devisa". In: Poslední básně. 1. vyd. Praha: Fr. Borový, s. 34.
  100. FRANKL, Michal (2008). Emancipace od Židů: český antisemitismus na konci 19. století. Praha: Paseka. ISBN 978-80-7185-882-9.
  101. FRANKL, Michal a Miloslav SZABÓ (2015). Budování státu bez antisemitismu? Násilí, diskurz loajality a vznik Československa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Edice: Židé - dějiny - paměť, svazek 02. ISBN 978-80-7422-422-5.
  102. FUERST, Norbert (1986). Das Dramenwerk Max Zweigs. Klagenfurt: Heyn.
  103. FÜRNBERG, Louis (2009). El Šat. Přeložil MAREK, František. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2305-0.
  104. GENEALOGY (2018). Stammbaum der Familie Zweig. Die Nachkommen von Moses Zweig. Olmütz 1932. [online]. [cit. 2018-7-1]. Dostupné z http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~prohel/names/misc/zweig.html.
  105. GILBERT, Martin (2008). Israel: A History. Harper Perennial; Revised, Updated edition. ISBN 978-0688123635.
  106. GIORDANO, Ralph (1991). Israel, um Himmels willen, Israel. Köln: KiWi - Taschenbuch.
  107. GOLD, Hugo, ed. (1929). Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brün: Jüdischer Buch- und Kunstverlag.
  108. GOLDSCHMIED, Leopold (1925). Dr. Gustav Zweig zum Gedächtnisse. Prossnitz: Zionistische Ortsgruppe.
  109. GOLDSCHMIED, Leopold (1929). Proßnitz. In: GOLD, Hugo, ed. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brün: Jüdischer Buch und Kunstverlag, s. 491-504.
  110. GRONAUER, Gerhart (2013). Der Staat Israel im westdeutschen Protestantismus. Wahrnehmungen in Kirche und Publizistik von 1948 bis 1972. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. ISBN 978-352-5557-723. HAARMANN, Hermann a Christoph HESSE, eds. (2014). Briefe an Bertolt Brecht im Exil (1933-1949). Berlin/Boston: de Gruyter. ISBN 978-3-11-019546-0.
  111. HAMMES Fritz (1924). Zweig, Max: Ragen. Tragödie in fünf Aufzügen. In: Die schöne Literatur. 1924, Jhrg. 25, Leipzig: Aventarius, s. 443, cit. In: BENYOËTZ, Elazar (1979). Max Zweig - Eine Bibliographie. In: ZWEIG, Max. (1979) Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 277-311, s. 284.
  112. HEBBEL, Christian Friedrich (1843). Mein Wort über das Drama! Hamburg: Hoff mann und Campe, cit. In: SCHOLZ, Wilhelm von, ed. (1907). Hebbels Dramaturgie. München und Leipzig: Müller.
  113. HEBBEL, Christian Friedrich (1848). Über den Stil des Dramas. In: RÖTSCHER, Heinrich Theodor, ed. (1848). Jahrbuch für dramatische Kunst und Literatur. Berlin und Frankfurt/Main, cit. In: SCHOLZ, Wilhelm von, ed. (1907). Hebbels Dramaturgie. München und Leipzig: Müller.
  114. HECHT, Dieter J. (2012). Der Weg des Zionisten Egon Michael Zweig. Baram: Korot Publishing House.
  115. HECHT, Louise (2011). Mezi Haskalou a Chederem. Školy a židovská výchova v zemích koruny české. Přeložila KRAPPMANN, Marie. In TEUFEL, Helmut; KOCMAN, Pavel; PUTÍK, Alexandr a Iveta CERMANOVÁ, eds. Judaica Bohemiae - XVLI Supplementum: Individuum und Gemeinde: Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien 1520 bis 1848/Jedinec a obec: Židé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1520-1848. Praha: Židovské muzeum v Praze/Brno: Společnost pro dějiny Židů v České republice, s. 337-352.
  116. HIRSCH, Rudolf (1987). Exil in Palästina. In: SEEGER, Gisela, ed. Exil in der Tschechoslowakei, in Grossbritannien, Skandinavien und Palästina. 2. erweiterte Auflage. Leipzig: Verlag Philipp Reclam jun. Reclams Universal-Bibliothek, s. 607-669. ISBN 3-379-00229-1.
  117. HOBA, Katharina (2017). Generation in Übergang. Beheimatungsprozesse deutscher Juden in Israel. Köln: Böhlau Verlag. ISBN 978-3-412-50562-2. Přejít k původnímu zdroji...
  118. HOLZNER, Johann (2002). Österreichische Literatur im Exil. [online]. Universität Salzburg. [cit. 2018-10-1]. Dostupné z http://www.literaturepochen.at/exil/lecture_5005.pdf.
  119. HORA, Petr (2009). Česká literární kultura. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 2. svazek, Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 84-88. ISBN 978-80-244-2369-2.
  120. HORN, Eva (1999) Subjektivita v lyrice: 'prožitek a báseň', 'lyrické já'. In: PECH LIVANOS, Miltos a kol., eds. Úvod do literární vědy. Přeložil PETŘÍČEK, Miroslav. Praha: Hermann & synové, s. 293-304.
  121. HRDINOVÁ, Eva Maria (2007). Otto František Babler. Beiträge zur deutsch mährischen Literatur, sv. 9. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-8-024-41838-4.
  122. HUSS, Abraham (1995). Bemerkungen über die Themen von Max Zweigs Elimelech und die Jünger. In: REICHMANN, Eva, ed. Max Zweig. Kritische Betrachtungen. Röhrig Universitätsverlag, s. 89-104. ISBN 9783861100591.
  123. IGGERS, Wilma (1980). The Flexible National Identities of Bohemian Jewry. In: East Central Europe 1980/7, Vol. 1, s. 9-48. Přejít k původnímu zdroji...
  124. INSTITUT TEREZÍNSKÉ INICIATIVY. Databáze obětí. [online]. [cit. 2018-3-11]. Dostupné z https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/.
  125. JAKOBS, Miriam a Gerhart SCHICK (2008). Der Klang der Worte. Deutsche Sprache in Jerusalem. München: Goethe-Institut Jerusalem.
  126. JANIK, Allan (1999). Drei mährische Weltbürger. Paul Engelmann, Friedrich Pater. Johannes Österreicher. Ein Bescheidener Beitrag zur Rekontextualisierung der mährisch-deutschsprachigen Literatur aus dem Engel mann Projekt des Forschungsinstituts Brenner-Archiv. In: Mährische deutschspra chige Literatur. Eine Bestandaufnahme. Beiträge der internationalen Konferenz. Olomouc 25.-28. 4. 1999. Olomouc: Univerzitní nakladatelství, s. 72-81.
  127. JASPERS, Karl (1991). Otázka viny - Příspěvek k německé otázce. Praha: Mladá fronta.
  128. JEWISH AGENCY FOR PALESTINE, Economic Research Institute, ed. (1944). Statistical Handbook of Middle Eastern Countries. Jerusalem: Azriel.
  129. JEWISH VIRTUAL LIBRARY 1998-2018. Immigration to Israel. [online]. [cit. 2018-14-11]. Dostupné z https://www.jewishvirtuallibrary.org/immigration-to-israel.
  130. JEWISH VIRTUAL LIBRARY 1998-2018a. Joseph Trumpeldor [online]. Jewish Virtual Library. [cit. 2018-16-12]. Dostupné z https://www.jewishvirtuallibrary.org/joseph-trumpeldor-1880-1920.
  131. KEHILA OLOMOUC (2018). Historie. [online]. [cit. 2018-1-11]. Dostupné z https://kehila-olomouc.cz/rs/historie/historicky-vyvoj.
  132. KESTENBERG-GLADSTEIN, Ruth (1968). The Jews between Czechs and Germans in the Historic Lands, 1848-1918. In: The Jews of Czechoslovakia, sv. 1, New York-Philadelphia, s. 21-71.
  133. KIEVAL, Hillel J. (2011). Formování českého židovstva: národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870-1918. Přeložila MÍČKOVÁ, Klára. Litomyšl: Paseka. ISBN 978-80-7432-174-0.
  134. KILCHER, Andreas a Eva EDELMANN-OHLER (2016). Deutsche Sprachkultur in Palästina/Israel. Oldenbourg: De Gruyter. ISBN 978-31-1044-175-8. Přejít k původnímu zdroji...
  135. KLEEMEIER, Andrea (1995). Das Drama als lebendiger Mechanismus. Die Literaturtheorie von Max Zweig. In: REICHMANN, Eva, ed. Max Zweig. Kritische Betrachtungen. Röhrig Universitätsverlag, s. 247-258. ISBN 3-861110-059-2.
  136. KLENOVSKÝ, Jaroslav a Miroslav PAPOUŠEK (1998). Židovská obec v Olomouci. Historie, osobnosti, památky. Olomouc: Židovská obec. ISBN 80-238-2121-0.
  137. KLENOVSKÝ, Jaroslav (1997). Židovské Město v Prostějově. Prostějov: Muzeum Prostějovska. ISBN: 80-900106-8-7.
  138. KOELTZSCH, Ines (2015). Praha rozdělená i sdílená: česko-židovsko-německé vztahy 1918-1938. Z německého originálu přeložil DVOŘÁČEK Petr. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN:978-80-7422-421-8.
  139. KOHOUT, Štěpán (1994). "Pobyt Jana Kapistrána v Olomouci". In: Ročenka státního okresního archivu v Olomouci, 3, 22, Olomouc, s. 117-140.
  140. KORESPONDENCE ZWEIG - FISCHER. Literární Archiv Památníku národního písemnictví. Fond Fischer Otokar, kp, Max Zweig → O. Fischer, 12 dopisnic, 5 pohlednic, 16 dopisů z let 1913-1914, L.a. 57/81/2680-2711 a 3 dopisy z let 1935-1936, L.a. 43/56.
  141. KOŘALKA, Jiří (1999). Národní identita Židů v českých zemích 1848-1918 mezi němectvím, češstvím a sionismem. In: TOMASZEWSKI, Jerzy a VALENTA, Jaroslav, eds. Židé v české a polské občanské společnosti. Praha, s. 9-25.
  142. KURT BLUMENFELDS INTERVIEW. Oral Documentation, Institute of Contemporary Jewry, Historical Section of Hebrew University - Catalogue Nr. 990, File 26/4.
  143. KUX, Johann (1905). "Das Olmützer Judenregister vom Jahre 1413-1420". Zeit schrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 9, 1905, s. 385-423.
  144. KÜHNE, Jan (2015). Deutschsprachige jüdische Literatur in Palästina/Israel. In: HORCH, Hans Otto, ed. Handbuch der deutsch-jüdischen Literatur. Berlin: DeGruyter, s. 201-220. ISBN 978-3110280814. Přejít k původnímu zdroji...
  145. KÜSTERMEIER, Rudolf (1964). Der wiederentdeckte Zweig. Bremer Nachrichten. 13. 8. 1964.
  146. LAURITSCH, Andrea a Armin A. WALLAS (1992). Mnemosyne. Zeitschrift für Geisteswissenschaft en. Klagenfurt, Heft Nr. 13, September 1992.
  147. LAUSCHUS (1926). Koblenzer Zeitung. Koblenz, 6. 7. 1926, cit. In: FUERST, Norbert (1986). Das Dramenwerk Max Zweigs. Klagenfurt: Heyn, s. 27.
  148. LEITGEB, Christoph (1998). Engelmann erinnert sich nicht nur an Wittgenstein: Nationalitätenkampf, Assimilation und Philosophie in Olmütz nach dem ersten Weltkrieg. In: Mitteilungen aus dem Brenner-Archiv 1998, č. 17, s. 32-46.
  149. LENZ, Siegfried (1989). Geleitwort. In: FAERBER, Marcell Meir, ed. (1989). Auf dem Weg: eine Anthologie deutschsprachiger Literatur in Israel. Gerlingen: Bleicher, s. 9-10, ISBN 3-88350-442-4.
  150. LEO KATZ FOUNDATION (2017). Leo Katz. [online]. [cit 2018-10-7]. Dostupné z https://leokatz.com/The-Man.
  151. LITERÁRNÍ MAPA NĚMECKY PÍŠÍCÍCH AUTORŮ Z MORAVY A SLEZSKA. [online], [cit 2018-6-5]. Dostupné z https://limam.upol.cz/.
  152. LÖW, Leopold (1890). Das Mährische Landesrabbinat. In: LÖW, Leopold. Gesammelte Schrift en, sv. 2, Szeged, s. 165-218.
  153. MAŇÁK, Pavel (2011). Korespondence JUDr. Jindřicha Groaga s Karlem Čapkem. In: Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 10. 11. 2010. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, s. 205-212. ISBN 978-80-85945-62-1.
  154. MAŇÁK, Pavel (2014). Olomoucký pobyt a olomoučtí přátelé Ludwiga Wittgensteina. In: Židovská ročenka, Praha: Federace židovských obcí v České republice (5775/2014-2015 [vyd. 2014]), s. 52-64.
  155. MAŇÁK, Pavel (2018). "Anny Engelmann, ilustrátorka knih pro děti". In: Židé a Morava XXIV. Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 8. 11. 2017, 24, 2018, s. 146-152.
  156. McGUINESS, Brian F. (1988). Wittgensteins frühe Jahren. přeložil SCHULTE, Joachim. Frankfurt n/M: Suhrkamp. ISBN 978-3-518-57939-8.
  157. MEDVEĎOVÁ, Gabriela (2013). Německé školství v Olomouci 1918-1938. [online]. Disertační práce. Pedagogická Fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. [cit 2018-5-2]. Dostupné z https://theses.cz/id/g6sv4m/DPautoref.pdf.
  158. MEHLMANN, Israel (1979). Max Zweig. Der Dramatiker. In: ZWEIG, Max. Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 235-270.
  159. MEININGEN, Hans (1963). Der heilige Franziskus von Max Zweig. Deutsche Zeitung, Stuttgart, 1. 8. 1963, cit. In: BENYOËTZ, Elazar (1979). Max Zweig - Eine Bibliographie. In: ZWEIG, Max (1979) Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 277-311, s. 296.
  160. MELOTÍK, Zdeněk a kol. (2005). Olomouc rabína Bertholda Oppenheima. Olomouc: Burian a Tichák. ISBN 80-903687-2-7.
  161. MILLER, Michael Laurence (2015). Moravští Židé v době emancipace. Přeložila
  162. MÍČKOVÁ, Klára. Praha: Lidové noviny. ISBN 978-80-7422-307-5.
  163. MINISTRY OF ALIYAH AND INTEGRATION ©2018. Immigration to Israel. [online]. [cit. 2018-5-2]. Dostupné z https://www.moia.gov.il/Moia_en/AboutIsrael/aliya5.html.
  164. MOTYČKA, Lukáš a Veronika OPLETALOVÁ, eds. (2012). Literární procházky německou Olomoucí / Literarische Wanderungen durch das deutsche Olmütz. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3025-6.
  165. MÜLLER-SALGET, Karl (1986). Deutschsprachiger Schrift steller in Palästina und Israel. Ein Forschungsprojekt. In: SCHÖNE, Albrecht, ed. Akten des VII. Internationalen Germanisten-Kongress Göttingen 1985. Kontroversen, alte und neue. Auseinandersetzungen um jiddische Sprache und Literatur/Jüdische Komponenten in der deutschen Literatur - die Assimiliations kontroverse. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, (5), s. 244-250. Přejít k původnímu zdroji...
  166. NEAR, Henry (2008). The Kibbutz Movement: A History: Crisis and Achievement, 1939-1995. [s l.]: Littman Library of Jewish Civilization. Přejít k původnímu zdroji...
  167. NEKULA, Marek a Walter KOSCHMAL (2006). Juden zwischen Deutschen und Tschechen. Sprachliche und Kultuelle Identitäten in Böhmen 1800-1945, München: Oldenbourg Verlag, s. VII-X. ISBN 978-3-486-20039-3.
  168. NIERAAD, Jürgen (2006). Deutschsprachige Literatur in Israel. In: ZABEL, Hermann, ed. Stimmen aus Jerusalem: zur deutschen Sprache in Palästina/ Israel. Deutsch-israelische Bibliothek. Bd. 2, Berlin: LIT-Verlag, s. 260-281. ISBN 3-8258-9749-4.
  169. OPPENHEIM, Berthold (1929). Olmütz. In: GOLD, Hugo, ed. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brün: Jüdischer Buch- und Kunstverlag, s. 451-456.
  170. PAPOUŠEK, Miroslav (2017). "Židé a Olomouc". In: ELBELOVÁ, Gabriela, ed. Olomoucká synagoga: 1897-1939. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, s. 11-34. ISBN 978-80-88103-19-6.
  171. PATER, Friedrich (1924). O řeči a umění. Přeložil O. F. Babler. Ruch filozofický. 1924, roč. 3, č. 9-10, s. 312-316. Přejít k původnímu zdroji...
  172. PATER, Friedrich (1930). Eins und Alles. Strassburg: Heitz & Cie.
  173. PATER, Friedrich (1930a). Über Sprache und Kunst. In: PATER, Friedrich (1930). Eins und Alles. Strassburg: Heitz & Cie, s. 53-80.
  174. PATER, Friedrich (1954). Auf dem Karmel. Meditationen über das Schöne. Der Brenner. Vol. 18, 1954, s. 177-190.
  175. PAUZA, Miroslav (2018). Masarykova idea Československa v souvislostech. Literární noviny. Příloha. 8/2018.
  176. PAZI, Margarita ed. (1981). Nachrichten aus Israel. Deutschsprachige Literatur in Israel. Hildesheim: Olms Verlag.
  177. PAZI, Margarita (1986). Deutschsprachige Literatur und Autoren in Israel. In: SCHÖNE, Albrecht, ed. Akten des VII. Internationalen Germanisten-Kongress Göttingen 1985. Kontroversen, alte und neue. Auseinandersetzungen um jiddische Sprache und Literatur / Jüdische Komponenten in der deutschen Literatur - die Assimiliationskontroverse. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, (5), s. 251-260. Přejít k původnímu zdroji...
  178. PAZI, Margarita (1989). Einleitung. In: FAERBER, Marcell Meir, ed. (1989). Auf dem Weg: eine Anthologie deutschsprachiger Literatur in Israel. Gerlingen: Bleicher, s. 15-25. ISBN 3-88350-442-4.
  179. PAZI, Margarita ed. (1996). Spurenlese. Deutschsprachige Autoren in Israel - eine Anthologie. Gerlingen: Bleicher Verlag.
  180. PAZI, Margarita (1996a). Deutschsprachige Literatur aus Izrael. In: PAZI, Margarita, ed. Spurenlese. Deutschsprachige Autoren in Israel - eine Anthologie. Gerlingen: Bleicher Verlag, s. 7-18.
  181. PAZI, Margarita (2001). Staub und Sterne. Deutschschreibende Autorinnen in Erez Israel und Israel. In: PAZI, Margarita, Staub und Sterne. Aufsätze zur deutsch-jüdischen Literatur. BAUSCHINGER, Sigrid a Paul Michael LÜTZELER, eds. Göttingen: Wallstein Verlag, s. 280-298. ISBN 978-389-244-3575.
  182. PĚKNÝ, Tomáš (1993). Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer. ISBN 80-900895-4-2.
  183. PINNER, Ludwig (1972). Die Bedeutung der Einwanderung aus Deutschland für das jüdische Palästina. In: FEILCHENFELD, Werner; MICHAELIS, Dolf a Ludwig PINNER, eds. Haavara - Transfer nach Palästina und Einwanderung deutscher Juden 1933-1939. Tübingen: Mohr, s. 89-112.
  184. POPPE, Judith aus Vechta (2014). "Ich dichte in die wüste Zeit". Ich-Konstruktionen in der Lyrik der deutschsprachigen Schrift stellerinen Israels Jenny Aloni und Netti Boleslav. [online]. Dissertation. Georg-August-Universität Göttingen [cit. 2018-11-20]. Dostupné z https://ediss.uni-goettingen.de/bitstream/handle/11858/00-1735-0000-0028-86AD-7/final_Judith_Poppe_Publikation_weboptimiert.pdf?sequence=1.
  185. PROKOP, Ursula (2005). Das Architekten - und Designer - Ehepaar Jacques und Jacqueline Groag. Zwei vergessene Künstler der Wiener Moderne. Böhler Verlag Wien-Köln-Weimar. ISBN 978-3205773009. Přejít k původnímu zdroji...
  186. REICH, Bernhard (1965). Bertolt Brecht. Praha: Orbis.
  187. REICH, Bernhard (1970). Im Wettlauf mit der Zeit. Erinnerungen aus fünf Jahr zehnten deutscher Theatergeschichte. Berlin: Henschelverlag.
  188. REICHMANN, Eva (1992). Deutsch im Israel. Zum Tod des Schrift stellers Max Zweig. Süddeutsche Zeitung. 1992, Nr. 17, s. 11.
  189. REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag. ISBN 3-861110-059-2.
  190. REICHMANN, Eva (1995a). Die Novellen von Max Zweig. In: REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 75-88. ISBN 3-861110-059-2.
  191. REICHMANN, Eva (1995b). Ein brisantes Stück über Fremdenfeindlichkeit und Nationalismus: Zweigs Medea in Prag. In: REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 295-310. ISBN 3-861110-059-2.
  192. REICHMANN, Eva (2002). Nachwort. In: ZWEIG, Max. Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 6: Autobiographie, Baracke 23, Novellen, Gedichte, Briefe, Das Shylock-Problem. Oldenburg: Igel Verlag, s. 441-451. ISBN 3-89621-155-2.
  193. REICHMANN, Eva (2002a). Bibliographie. In: ZWEIG, Max. Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 6: Autobiographie, Baracke 23, Novellen, Gedichte, Briefe, Das Shylock-Problem. Oldenburg: Igel Verlag, s. 452-454. ISBN 3-89621-155-2.
  194. REICHMANN, Eva (2002b). Editorische Notiz. In: ZWEIG, Max. Dramen. REICHMANN, Eva, ed. Bd. 6: Autobiographie, Baracke 23, Novellen, Gedichte, Briefe, Das Shylock-Problem. Oldenburg: Igel Verlag, s. 455-456. ISBN 3-89621-155-2.
  195. RIEDER, Bernadette (2008). Unter Beweis: das Leben. Sechs Autobiographien deutschsprachiger Schrift stelerInnen in Israel. Göttingen: V&R unipress.
  196. RISCHIN, Ruth (1995)., They're All Writing My Biography'. Max Zweig's Tolstoi. In: REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrach tungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 125-169. ISBN 3-861110-059-2.
  197. ROZENBLIT, Marsha L. (2013). Jews, German Culture, and the Dilemma of National Identity: The Case of Moravia, 1848-1938. Jewish Social Studies Vol. 20, No. 1 (2013), s. 77-120. Přejít k původnímu zdroji...
  198. SÁENZ-BADILLOS, Angel (1993). A History of the Hebrew Language. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN: 978-11-3916-655-3. Přejít k původnímu zdroji...
  199. SANDBANK, Shimon (2014). Arie Ludwig Strauss: A Psalm Returns Home. [online]. Naharaim 8, č. 2, s. 253-272. [cit. 2018-12-1]. Dostupné z: https://doi.org/10.1515/naha-2014-0016. Přejít k původnímu zdroji...
  200. SEDLÁČKOVÁ, Hedvika (2002). "Výsledky archeologického výzkumu v areálu bývalého Jezuitského konviktu v Olomouci". In: MAČÁKOVÁ, Jana et al. Jezuitský konvikt: sídlo uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci. Dějiny - stavební a umělecké dějiny - obnova a využití. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 201-220.
  201. SEYED-GOHRAB, Ali Asghar (2003). Layli and Majnun: Love, Madness and Mystic Longing in Nizami's Epic Romance. Brill Studies in Middle Eastern Literatures (Book 27), Brill. ISBN 978-90-0412-942-9. Přejít k původnímu zdroji...
  202. SHAPIRA, Anita (1992). Land and Power: The Zionist Resort to Force, 1881-1948. Stanford: Stanford University Press. ISBN 978-08-0473-776-0.
  203. SCHEIDWEILER, Paula (1924). Ragen. Eine Tragödie in fünf Akten. Die Literatur. Monatsschrift für Literaturfreunde. Stuttgard und Berlin: DVA, 1924/1925, Jhrg. 27, s. 174, cit. In: BENYOËTZ, Elazar (1979). Max Zweig - Eine Bibliographie. In: ZWEIG, Max. (1979) Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 277-311, s. 283.
  204. SCHILLER, Friedrich (1995). Divadlo jakožto mravní instituce. Praha: České divadelní a literární nakladatelství.
  205. SCHLÖR, Joachim (2005). Auf dem Schiff. In: ZIMMERMANN, Moshe & Yotam HOTAM, eds. (2005). Zweimal Heimat. Die Jeckes zwischen Mittel europa und Nahost. Frankfurt am Main: beerenverlag, s. 121-124. ISBN 978-39-2919-843-0.
  206. SCHMÄHLING, Walter (1979). MAX ZWEIG. Ein Dramatiker gegen seine Zeit. In: ZWEIG, Max (1979). Der Generalsekretär und andere Dramen. BENYOËTZ, Elazar, ed. Tel Aviv, fotokopie strojového přepisu, s. 255-275.
  207. SCHNEIDER, Ursula A. (2011). "Neues von Peter Engelmann (Ps. Peter Eng) und Anny Engelmann (Ps. Suska). Die Geschwister von Paul Engelmann, Figuren einer verschwundenen europäischen Moderne". In: Mitteilungen aus dem Brenner-Archiv, Festschrift für Wolfgang Wiesmüller. Nr. 30/2011, s. 119-144.
  208. SCHULZ, Jindřich, ed. (2009). Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2370-8.
  209. SCHULZ, Jindřich, ed. (2009a). Dějiny Olomouce. 2. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2369-2.
  210. SCHWARZ-GARDOS, Alice (1960). Ghetto Warschau von Max Zweig. Jedioth Hayom. Tel Aviv, 31. 5. 1960, cit. In: FUERST, Norbert (1986). Das Dramenwerk Max Zweigs. Klagenfurt: Heyn, s. 46-47.
  211. SCHWARZ-GARDOS, Alice (1983). Heimat ist anderswo. Deutsche Schrift - steller in Israel. Erzählungen und Gedichte. Originální rok vydání: 1964. Freiburg im Breisgau: Herder.
  212. SCHWARZ-GARDOS, Alice (1984). Hügel des Frühlings. Deutschsprachige Auto ren Israels erzählen. Freiburg im Breisgau: Herder.
  213. SIEVERT, Bianca (1995). Das Frauenbild im Werk von Max Zweig. In: REICHMANN, Eva, ed. Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 345-372. ISBN 3-861110-059-2.
  214. SKOUPÝ, Arnošt (2009). Školství a věda. In: SCHULZ, Jindřich, ed. (2009). Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 64-68. ISBN 978-80-244-2370-8.
  215. SKOUPÝ, Arnošt (2009a). Spolky. In: SCHULZ, Jindřich (2009), ed. Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 68-71. ISBN 978-80-244-2370-8.
  216. SMITH, Charles D. (2004). Palestine and the Arab-Israeli Conflict: A History with Documents. 5. vyd., Boston: Bedford/St'Martin's.
  217. SOkAO, AMO. Státní okresní archiv v Olomouci, fond Archiv města Olomouce, Reg. 1874-1920, karton 366.
  218. SOkAO. Státní okresní archiv Olomouc, M 2-12, fond JNV Olomouc, Okresní velitelství národní bezpečnosti, Policejní přihlášky (1900) 1945-1951.
  219. SOkA PV, AMP. Státní okresní archiv Prostějov, Archiv města Prostějov, inv. č. N, karton č. 16, Policejní přihlášky a odhlášky (1900).
  220. SOkA PV, OUP. Státní okresní archiv Prostějov, Okresní úřed Prostějov, NAD 2, 657, Inv. č. N, č. p. 657, Sčítací operáty, Prostějov (1870, 1890, 1900, 1910, 1921).
  221. SOkA PV, OUP. Státní okresní archiv Prostějov, Okresní úřed Prostějov, NAD 2, 657, Inv. č. N, č. p. 657, Sčítací operáty, Prostějov (1910, 1921).
  222. SOMMER, Karel; GÍMEŠ, Emil (1970). Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku. Brno: Grafia.
  223. SOUKUP, Daniel (2013). "Th e Alleged Conversion of the Olomouc Rabbi Moses in 1425: Contribution to the Host Desecration Legends in Mediaeval Literature". Judaica Bohemiae XLVIII - 1. Praha: Židovské muzeum v Praze, s. 5-38.
  224. SOUKUP, Daniel (2019). K sekundárnímu užití židovských náhrobků v Olomouci: kapitola z dějin protižidovských perzekucí v pozdním středověku. Daniel Soukup. In: Epigraphica & Sepulcralia. [Sv.] 8, Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha: Artefactum, sv. 8, s. 405-427.
  225. SOUKUPOVÁ, Blanka (2001). Český sebevědomý sen a evropská realita. Reflexe Německa, Rakouska a českých Němců v české demokratické společnosti první republiky. Sv. 2, Praha: Sofis. ISBN 9788090278554.
  226. SOUKUPOVÁ, Blanka (2003). Česká identita po vzniku Československé republiky. Antisemitismus jako faktor upevnění jsoucnosti? 1918-1920. In: Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, s. 21-35.
  227. SOUKUPOVÁ, Blanka (2003a). Češi-židé. K identitě česko-židovského hnutí. 1918-1926. In: Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech. Židovské muzeum v Praze, s. 51-64.
  228. SPÁČIL, Vladimír, ed. (1982). Nejstarší městská kniha olomoucká (Liber actuum notabilium) z let 1343-1420. Olomouc, č. 695.
  229. SPENGLER, Oswald (1918). Der Untergang des Abendlandes. Umrisse einer Morphologie der Weltgeschichte. Wien: Braumüller. Dostupné také z https://entkleidungderrealitaet.files.wordpress.com/2014/01/der-untergang-desabendlandes.pdf.
  230. SUCHER, Curt Bernd (1988). Max Zweig: Ein deutscher Jude, ein Dramatiker. Eine nichtgemachte Karriere. Badenweiler: Oase Verlag. ISBN 392726914X.
  231. STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV V OLOMOUCI. Fond Archiv města Olomouce 1874-1920. Ferialverband jüdischer Akademiker "Geullah" in Olmütz, 1897-1919, karton 366.
  232. ŠLAPETA, Vladimír (1978). "Paul Engelmann a Jacques Groag, olomoučtí žáci Adolfa Loose: (Otto F. Bablerovi k 77. narozeninám)". Památky a příroda: časopis státní památkové péče a ochrany přírody, roč. 3 (1978), č. 2, s. 83-93.
  233. ŠTEFANIDES, Jiří (2008). Kalendárium dějin divadla v Olomouci: Od roku 1479. Praha: Pražská Scéna.
  234. TICHÁK, Milan (2005). Židovský sport. In: MELOTÍK, Zdeněk a kol. Olomouc rabína Bertholda Oppenheima. Olomouc: Burian a Tichák, s. 11. ISBN 80-903687-2-7.
  235. TOLSTOJ, Lev Nikolajevič (1924). Zpověď: V co věřím? Úvahy náboženské. Přeložili BEČKA, Josef a Žofie POHORECKÁ. Praha: B. Kočí.
  236. TOLSTOJ, Lev Nikolajevič (1973). Myšlenky. Praha: Melantrich.
  237. TOPOĽSKÁ, Lucy (2000). Zur Geschichte des Olmützer deutschen Theaters. In: TOPOĽSKÁ, Lucy a Ludvík VÁCLAVEK, eds. Beiträge zur deutschsprachigen Literatur in Tschechien. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 115-126. ISBN 80-244-0185-1.
  238. TOPOĽSKÁ, Lucy (2009). Německé divadlo. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 2. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 88-89. ISBN 978-80-244-2369-2.
  239. TRAPL, Miloš (2009). Za nacistické okupace. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 216-248. ISBN 978-80-244-2370-8.
  240. TRAPL, Miloš (2009a). Politický vývoj. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 136-165. ISBN 978-80-244-2370-8.
  241. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (2018). Historie Univerzity. [online]. [cit. 2018-6-6]. Dostupné z https://www.upol.cz/univerzita/zakladni-informace/historie-univerzity/.
  242. VÁCLAVEK, Ludvík (2000). Der Engelmann-Kreis in Olmütz. In: TOPOĽ SKÁ, Lucy a Ludvík VÁCLAVEK, eds. Beiträge zur deutschsprachigen Literatur in Tschechien. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 189-199. ISBN 80-244-0185-1.
  243. VÁCLAVEK, Ludvík (2009). Německá literární kultura. In: SCHULZ, Jindřich, ed. Dějiny Olomouce. 2. svazek. Olomouc: Statutární město Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 79-84. ISBN 978-80-244-2369-2.
  244. VÁLKA, Zbyněk (2001). Olomouc pod hákovým křížem. Olomouc: Votobia. ISBN 978-8071-985-174.
  245. VESELÝ, Jiří (1992). Za Maxem Zweigem (22. 6. 1892 - 5. 1. 1992). Česko-bavorské výhledy. List pro porozumění a spolupráci. 1992, roč. 3, č. 4, týden 7/8.
  246. VIKTOŘÍK, Michael (2007). Osudy olomouckých sladoven a sladovnických firem v kontextu vývoje sladovnického průmyslu (od 60. let 19. století do roku 1948). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  247. VISI, Tamás, KRAPPMANN, Marie a Alžběta DREXLEROVÁ, eds. (2013). Vybrané hebrejské a jidiš prameny k dějinám Židů na Moravě: středověk a raný novověk. Řada Judaica Olomucensia 5. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-3656-2.
  248. VOHRYZEK, Viktor (1923). Falešné předpoklady našich odpůrců. In: K židovské otázce. Vybrané úvahy a články. Praha, s. 169-173.
  249. WALLAS, Armin A. (1990). Ein jüdischer Dramatiker im Exil: Max Zweig. Das jüdische Echo, č. 39, s. 159-164.
  250. WALLAS, Armin A. (1990a). Sie starben im Nirgendwo. Ein Drama des jüdischen Widerstands: Ghetto Warschau von Max Zweig. Sprachkunst, č. 21, s. 251-283.
  251. WALLAS, Armin A. (1992). Humanismus nach Auschwitz. Zum 100. Geburtstag des Dramatikers Max Zweig. Mnemosyne. ZEIT-Schrift für Geisteswissenschaften, č. 13, s. 6-9.
  252. WALLAS, Armin A. (1993). Die Auseinandersetzung mit dem Nationalsozialismus in Dramen deutschsprachiger Schrift steller in Israel. In: STÜBEN, Jens a Winfried WOESLER, eds. Wir tragen den Zettelkasten mit den Steck briefen unserer Freunde. Acta-Band zum Symposion "Beiträge Jüdischer Autoren zur Deutschen Literatur seit 1945" (Universität Osnabrück, 2.-5. 6. 1991). Darmstadt: Häusser, s. 85-104.
  253. WALLAS, Armin A. (1995). Max Zweigs Israel-Triptychon Davidia-Saul-Ghetto Warschau. In: REICHMANN, Eva, ed. (1995). Max Zweig. Kritische Betrachtungen. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 171-206. ISBN 3-861110-059-2.
  254. WALLAS, Armin A. (1999). Von Mähren nach Israel. Jüdische Themen in den Dramen von Max Zweig. In: Mährische deutschsprachige Literatur. Eine Bestandsaufnahme. Beiträge der internationalen Konferenz Olmütz, 25.-28. 4. 1999. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 148-167.
  255. WALLAS, Armin A. (2000). Nachwort. In: ZWEIG, Max. Max Zweig. Dramen. WALLAS, Armin, A. ed. Bd. 5, Oldenburg 2000, Igel Verlag, s. 326-362. ISBN 3-89621-120-X.
  256. WALLAS, Armin A. (2002). "Exilland" Palästina/Israel. In: Österreichische Literatur im Exil. [online]. 2002 Universität Salzburg. [cit. 2018-14-11]. Dostupné z http://www.literaturepochen.at/exil/lecture_5010.pdf.
  257. WALLAS, A. Armin, TREPTE, Hans Christian, eds. (1996). Mnemosyne. Zeits chrift für Geisteswissenschaft en. Paul Zweig. Heft Nr. 21, Dezember 1996.
  258. WEININGER, Otto (1903). Geschlecht und Charakter: Eine prinzipielle Untersuchung. Wien/Leipzig: Braumüller.
  259. WIMMER, Paul (1984). Einleitung. In: ZWEIG, Max (1984). Die Liebe in uns vergrößern: Tolstois Gefangenschaft und Flucht, Pia Cameron, Franziskus. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner, s. 11-21.
  260. WITTGENSTEIN, Ludwig (1991). Geheime Tagebücher 1914-1916. BAUM, Wilhelm, ed. Wien: Turia + Kant. ISBN 3-8513-2011-5.
  261. WRBA, Marian, ed. (1996). Austrian Presence in the Holy Land in the 19th and Early 20th Century. Tel Aviv: Austrian Embassy.
  262. YOURGRAU, Wolfgang (1942). Heimat oder Assyl. Orient III, H. 27, 2. 10. 1942, s. 1-4.
  263. ZABEL, Hermann, ed. (2006). Stimmen aus Jerusalem: zur deutschen Sprache in Palästina/Israel. Deutsch-israelische Bibliothek. Bd. 2, Berlin: LIT-Verlag. ISBN 3-8258-9749-4.
  264. ZAMYKAL, Ladislav a kol. (1924). Velký Olomouc. Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu. Olomouc.
  265. ZATLOUKAL, Pavel, ed. (2007). Slavné vily Olomouckého kraje. Praha: FOIBOS. ISBN 978-808-707-3001.
  266. ZATLOUKAL, Pavel (2017). "Jakob Gartner, život a dílo autora olomoucké synagogy". In: ELBELOVÁ, Gabriela, ed. (2017). Olomoucká synagoga 1897-1939. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017, s. 35-57. ISBN 978-80-88103-19-6.
  267. ZIMMERMANN, Moshe & Yotam HOTAM, eds. (2005). Zweimal Heimat. Die Jeckes zwischen Mitteleuropa und Nahost. Frankfurt am Main: beerenverlag. ISBN 978-39-2919-843-0.
  268. ZMIZELÍ SOUSEDÉ (2018). Židovské město Prostějov. [online]. [cit 2018-7-1]. Dostupné z http://www.zmizeli-sousede.cz/pracestudentu/pisemne/prace10.html.
  269. ZOUPLNA, Jan (2007). Od jišuvu k Izraeli: Formování izraelských mocenských elit 1919-1949. Praha: Libri. ISBN 978-80-7277-336-7.
  270. ZWEIG, Egon a Felix ZWEIG (1932). Stammbaum der Familie Zweig. Die Nach kommen von Moses Zweig. Olomouc 1932. ZWEIG, Stefan (2002). Die Welt von gestern. Erinnerung eines Europärs. Artemis & Winkler. ISBN 978-3538069381
  271. ŽIDOVSKÁ OBEC V OLOMOUCI (2020). Seznam transportovaných Olomouc. Nepublikováno.
  272. ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE A TEREZÍNSKÁ INICIATIVA (2016). Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století. Počítat a mapovat: statistika židovského obyvatelstva v českých zemích. [online]. [cit 2017-11-2]. Dostupné z: http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/601_Pocitat_a_mapovat_statistika_zidovskeho_obyvatelstva_v_ceskych_zemich.pdf.